Kam vlastně ten fotbal spěje?

Krátké zamyšlení nad podobou současného fotbalu v Evropě i na světě, aneb dá se na to vůbec ještě koukat.

Právě před chvílí skončilo naše utkání se Slovenskem (2:0) a díky vítězství Izraele nad Skotskem jsme se probojovali do skupiny A dalšího ročníku Ligy národů. Blahopřeji a myslím, že i vy ostatní se přidáte. Vzhledem k tomu, že v poslední době těch utkání bylo více, dovolil bych si předložit krátkou analýzu toho, co je možno na těch trávnících vidět a to na úrovni mezinárodní.

1. Dnešní fotbal mi docela dost připomíná házenou. Dlouho se hraje daleko od branky soupeře, přihrávají si obránci mezi sebou, někdy míč nahrají záložníkovi, aby se neřeklo, že ti jsou tam zbyteční, potom přijde přihrávka na jedno nebo druhé křídlo a odtud pak letí centr někam před bránu. Na rozdíl od házené se střílí málo, a když tak nepřesně. Zatímco v házené je před bránou oblouk, zde je prostor ohraničen velkým vápnem.

2. Fotbal se vrátil k tomu, co se hrálo asi tak před 50 roky v Anglii – únik po jedné nebo druhé straně a potom centr a když to vyšlo, tak po hlavičce nebo nějaké dorážce padl gól. Angličané s příchodem Evropanů na ostrovy od toho upustili a naučili se i kombinovat. Teď se k fotbalu s převahou centrů znovu vrací celý světový fotbal. Fotbal se tak stává docela nezáživným.

3. Ještě nedávno se hrál fotbal od branky po druhou branku, zatímco dnes se spíš hraje od levé postranní čáry po pravou a naopak. Při útočení se nejvícekrát míče dotknou obránci. Asi se bude muset zavést podobné pravidlo jako je v košíkové 24 vteřin a střelba, že pokud mužstvo nepřekročí půlící čáru nebo nevystřelí na bránu třeba do minuty, míč dostane soupeř.

4. Asi před 40 roky jsem byl na jednom fotbalovém utkání v Bulharsku. Kamarád do mne strčil a řekl, podívej, jak ti hráči po tom hřišti jen chodí, nikdo neběhá. A když koukám dnes na ten fotbal, tak se mi zdá, že ten pohyb na tom hřišti je také minimální a těch hráčů se tam moc nepohybuje, a když, tak špatným směrem.  Připouštím ale, že jsou i výjimky a to při rychlém protiútoku.

5. Na fotbale je sice krásné, že se lidé dokážou radovat třeba jen z jednoho vstřeleného gólu, pokud jejich tým nedostane žádný, ale přece se mi zdá, čeho je málo, toho je málo. Včera se hrála např. africká kvalifikace a tam v 11 utkáních padlo jen 18 branek, což je průměr 1,6 na utkání. A takový průměr je tam běžný.  Zdá se mi, že je to nějak málo a proto by se s tím mohlo něco udělat. Měla by přece víc rozhodovat kvalita než štěstí.