Jak se bránit, když nejste v právu?

Čeká nás v budoucnu, že se proti divoké zvěři budeme muset bránit jen nějakými zábranami a oploceními anebo pochopíme, že řešením bude i použití hrubé síly.

Nedávno jsem na internetu četl, že v Indii tygr napadl a zranil skupinu místních rolníků. Není tomu ani týden co na stejném informačním zdroji bylo napsáno, že nějaký medvěd na Slovensku napadl školáka a toho zachránila jen reakce jeho matky, která ho odehnala nebo dokonce píchla vidlemi. Další zpráva byla úplně čerstvá. Byl přichycen venkovní kamerou nějaký muž, který zapekl nějaké otrávené maso a dával to nějakému psovi, který v obci čímsi (asi víte čím) dlouhodobě rušil hlavně noční klid. Reakce blízkých byla taková – v prvním případě rodina rozhodla, že pokud se něco bude opakovat, rodina tygra zastřelí. V druhém případě otec dítěte údajně prohlásil, že až se v blízkosti znovu objeví medvěd, zastřelí ho, i když v obou případech všichni vědí, že se dopustí přečinu proti zákonu a ponesou za to odpovědnost. Ve třetím případě byl dotyčný přichycen a bude se někde někomu zodpovídat. Já jim všem budu fandit, aby ve sporu vyhráli.

      Mě by zajímalo, kdy tento svět už pochopí, že život na této zemi ovládli lidé a ti si budou vše přizpůsobovat tomu, aby se jim zde stále lépe žilo. Brát ohled na vše co tu ještě zůstalo, musí, ale jen do té míry, aby to neohrožovalo samu existenci člověka. Pokud se někdy a někde bude rozhodovat, zdali má přežit člověk nebo zvíře, mělo by vítězit rozhodnutí ve prospěch člověka. Pokud se prokáže, že je něco vadné, tak se to stáhne z prodeje. Pokud se ale prokáže, že je něco přemnožené nebo dokonce člověku nebezpečné, nedělá se nic a jen se čeká, až někomu rupnou nervy. V obou výše popsaných případech bude platit, že ti, kteří budou chránit svůj majetek, sebe nebo své nejbližší, budou za to možná i škaredě potahováni.

    Ten třetí případ jsem tam uvedl hlavně proto, protože jsem svým zaměstnáním poznal mnoho lidí, kteří si stěžovali na své okolí  a to nejen na lidi, ale hlavně na psy. A jejich odpovědi na moji otázku byla vždy stejná – s tím nejde prostě nic udělat, takové jsou zákony, lidé jsou nezodpovědní a nepřevychováte je.

    A tak se ptám, jsme skutečně tak bezradní anebo jen neochotní řešit nebo prosadit něco, co by nám lidem usnadnilo život?