Jsou obavy soudců o svoje životy oprávněné?

Vražda novináře tu už je, mohou mít strach o svůj život i jiné skupiny lidí? A pokud ano, jak tomu zabránit?

Nedávná vražda slovenského novináře způsobila rozruch nejen na Slovensku a v Česku, ale i v jiných zemích. Upozornila na to, že ti, co se snaží najít a prosazovat základy demokracie, to je pravdu a spravedlnost, se stávají pro jinou skupinu lidí terčem nepřátelství a nenávisti a vše může skončit až vraždou. Holt někomu by vyhovovalo – čím větší nepořádek a chaos, tím lepe.

 Ze státem organizovaných seskupení jsou asi nejoblíbenější hasiči, kteří jen stěží někomu nějak ublíží. Dobrá policie a prokuratura už někomu vadí, protože ti jsou tu od toho, aby pokutovali a případně přivedli k nápravě ty, kteří se nevtěsnají do zákonných pravidel společnosti. Asi nejsložitější situaci mají soudy. Ty musí rozhodovat a vynést rozsudek i v těch nejzapeklitějších situacích, proto výsledky jejich rozhodnutí se často odkládají. Také si kladu otázku, nepřipadají si ti soudcové často jako jeden ze sedmi statečných, kteří mají bojovat proto obrovské přesile neznámých bojovníků. A oni pracují a rozhodují většinou sami. Mají také jen jeden život, jedno zdraví, manželku a děti a jsou rozhodně lehce vypátratelní těmi, komu se jejich rozhodnutí nelíbí. Zatímco hasiči a policie pracuje ve skupinách a policie je navíc ještě ozbrojena, soudcové stojí v osobním životě sami jako kůl v plotě a stejně jako novináři mohou být kdykoli a kdekoli napadeni. Mají-li se proto komplikované kauzy řešit a dořešit, měly by o nich rozhodovat skupiny odborníků, které by se dokázaly nejen poradit, ale převzít odpovědnost za svoje rozhodnutí jako celek. Jen stěží by potom mohlo dojít k likvidaci celé skupiny soudců. Padlo by také podezření na zaujatost soudce tak, jak to dnes občas slyšíme ve zprávách. Společenské kauzy by tak měly být dořešeny dříve, než se do tlaku na řešení opře vláda, parlament nebo senát, společenské mínění a novináři a soudce potom už pod jednoznačným tlakem veřejnosti vynese oficiální rozhodnutí, které zbytku společnosti bylo jasné téměř od samého začátku.