udělat 6 chyb v materiálu, který se předkládá panu prezidentovi, to by se nemělo stávat nikomu ani předsedovi vlády. Přesto bych mu rád za jeho nepozornost dodatečně poděkoval.
Stejně jako mně i vám, milí čtenáři, se v zaměstnání určitě několikrát stalo, že jste se dopustili nějaké chyby nebo jste něco neudělali tak, jak by si to představoval váš nadřízený. Aby se situace neopakovala resp., aby se podobným nepříjemnostem předcházelo, stačilo, aby si vás váš nadřízený zavolal a někde v klidu v kanceláři vám celou záležitost vysvětlil. Problém by byl vyřešený, vy byste si nedostatek uvědomil a šéf by si splnil svoji povinnost své podřízené napravovat. Ne všichni šéfové mají schopnost své podřízené takto vést, některým to prostě nebylo dáno shůry, jiní naopak toho využívají k tomu, aby na poradách ukazovali svoji přísnost, tvrdost a nadřazenost. Buď potřebují svého podřízeného pošpinit, znemožnit nebo prostě jen ukázat svoji moc.
Pan prezident chtěl také pana premiéra pokárat, ale neuvědomil si, že se jeho slova dostanou také do médií a budou se nejednou prezentovat také v televizi. A tím, že se to vícekrát opakovalo, lidé si uvědomili, že problém není ani tak v oněch chybách v textu, jako ve formě výtky a v nevhodné prezentaci na veřejnosti. Tak se celá tato akce, která byla původně namířena proti premiérovi, obrátila proti původci. Pan prezident tak zůstal v očích mnohých tím neschopným věci řešit normálně.
A proč to píši? Tímto trapným postupem si určitě mnozí šéfové uvědomí, jak nesprávné, ba dokonce jak kontraproduktivní jsou podobné postupy na pracovišti a uvědomí si nejen to, že oni se stávají nepopulárními, ale sami se znemožňují v očích veřejnosti nebo svých podřízených. Nevidím budoucnost tak, že by se najednou všichni šéfové obrátili a na pracovištích bylo všude dobře, ale věřím, že se určitá část v tomto špatném postupu pozná, uvědomí si podstatu problému a změní svůj přístup k ostatním. A já vám všem přeji, aby to bylo i u vás.
