- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Životní úroveň není v žádném případě věc statistická, nýbrž naprosto individuální. Záleží pouze na tom, co dotyčný člověk od života očekává a podle toho se odvyjí jeho životní úroveň...
Jinak musím kapitalismus pochválit. Včera jsem koupil rifle za 550, - Kč, tedy za tutéž cenu, za kterou jsem kupoval v 80. letech. Plus minus.
Říká se tomu parita kupní síly a většina občanů nechápe její podstatu. Vidí pouze směnný kurs.
A podle parity kupní síly má průměrný rakušan více, než dvounásobný příjem.
Hra s ozvěnou:
„Jak je ti, Rakousko?“
„Jde to.“
Mno když po roce 1918 bylo Rakousku óóuzko, pomohli jim naši předkové dodávkou uhlí, apod. Snad na tuto pomoc nezapomněli a vrátí nám dobro...
Castecne mate pravdu, ze ceny zbozi se ( i diky globalizaci) velmi podobaji. Auto, benzin nebo zubni pasta stoji v Rakousku i u nas skoro stejne. Ale ceny sluzeb se vyrazne lisi. Proto v blizkosti hranic je spousta zubaru ci kadernictvi. Ale nove zelezarstvi ci drogerie tam nevznikaji. Akorat ty bordely uz asi prepalily ceny. Spis zanikaji.
Proč si takový článek neproberete s někým alespoň minimálně znalým z ekonomie?
Já jsem tedy dočetl jen k předpokladu 1: " 1. předpoklad - za zboží utratí 30%, za služby 70% (to vyplývá ze struktury pracujících)"
Nevyplývá. Vzhledem k úrovni mechanizace a automatizace mají služby výrazně nižší produktivitu práce. Krátká analýza spotřebního koše řekne, že ve skutečnosti to je naopak, přesněji 76% za zboží a 24% za služby.
No a dál jsem ani nečetl a nedoporučuji ani nikomu jinému.
Správný postup je třeba tady:
Musím se jako autor tohoto textu trochu zasmát nad diskusí o úsporách. Spořit je sice krásná věc když máte z čeho, ale nemá význam, pokud ty úspory jednou do něčeho neinvestujete. A máte jen pár možností - postavit si dům, zaplatit si drahou dovolenou nebo si koupit drahé auto nebo peníze darovat dětem, jak je tu zvykem, aby si nový domek postavili bez zadlužení. Jo a ještě se dá zaplatit drahé studium někde v zahraničí. Takže ty peníze se stejně jednou za něco utratí, jinak nemají žádnou hodnotu, pokud jsou jen na účtu.
Skoro všude je to nastavené tak, aby průměrný člověk žil od výplaty k výplatě.
Obdobně můžete porovnat životní úroveň vaši a Róma žijícího z dávek. Oba máte kde bydlet, oba máte co jíst, oba máte pravděpodoně auto, oba máte možnost poslat své dítě do školy, oba máte zajištěnou lékařskou péči.. Tak schválně, jakým koeficietem byste se porovnal v tomto případě?
Nikdo si nemyslí, že v Rakousku se lidé při 3x vyšších příjmech mají 3x lépe, jasně že část toho rozdílu v příjmech jim spolknou např. dražší služby, ale i kdybych přijal váš koeficient 1,25, tak to je právě ta čtvrtina platu, která průměrně vydělávajícímu Rakušákovi z výplaty zbyde (cca 500 Euro) a Čechovi ne. Proto Rakušák může toto investovat např. do svého důchodu, do vzdělání dětí, do dovolené, do kvalitnějšího bydlení.., kdežto průměrně vydělávající Čech živící rodinu kouká na konci měsíce do prázdné peněženky. Toto je ten váš zdánlivě nevýrazný rozdíl 1,25.
Máte pravdu, že ten výpočet nesedí. Vychází z vycucaných předpokladů (např. že 70 % příjmů vydá Rakušan za služby). Reálně ten poměr bude někde 1,5 plus.
Nicméně si myslím, že se najde docela dost lidí, kteří opravdu věří, že reálná životní úroveň je v tom Rakousku trojnásobná.
Co se týče úspor, tak to není zas tak jednoduché. Schopnost spořit vychází z výše příjmu jenom částečně. Pokud dnes není schopen Čech uspořit, tak jak mohli spořit jeho předkové, kteří měli příjmy ještě výrazně nižší?
Spořivý Čech bude spořit a nespořivý nebude a pro Rakušana to bude platit obdobně. Je to tak, že když Čech uspoří 10 % příjmů, tak jeho "klon" žijící v Rakousku uspoří stejných 10 %, jejichž hodnota bude ale znásobená tím koeficientem.
Tak za takovýto výpočet byste ve škole dostal jednu parádní nedostatečnou. Vycházíte z předpokladu, že Rakušan utratí celou svou výplatu, stejně jako tuzemec. Není tomu tak. Průměrný Rakušan je schopen ze svého platu uspořit (na budoucnost) cca 4,5x větší částku než průměrný Čech. Tak, a teď znovu a lépe.
Proč nedostatečnou? Pro účely takto hrubě zjednodušeného výpočtu, se dá říct, že každá uspořená částka se nakonec utratí. A pak platí ten hodně zjednodušený předpoklad.
A jestli se vám to nelíbí tak to spočítejte a napište sám jinak.