Porovnání životní úrovně v Česku a Rakousku

Rád bych porovnal životní úroveň v těchto dvou zemích a to na základě známých statistických údajů. Také jsem poznal pár rodin, které se vrátily do Česka z bohaté ciziny, protože je tam prý draho.

Je známo, že průměrné mzdy v rozvinutých zemích Evropy jsou daleko vyšší než u nás a tudíž by i životní úroveň v těchto zemích měla být o hodně vyšší. Totéž platí i obráceně, když si kladu otázku, jak mohou přežít někde lidé s příjmem, který odpovídá třeba jen jedné čtvrtině příjmu u nás. A oni přežijí.  Důvodem přežití tedy není jen průměrná výše příjmů v dané zemi, ale i něco jiného. A co tím je? No přece průměrná výše cen.  Pokud si vezmete informace o spotřebních koších v jednotlivých zemích, dozvíte se, že ceny např. v Rakousku jsou jen o 10% vyšší než u nás, z čehož by vyplynulo, že se tam lidem žije téměř 3x lépe než u nás, ale ono tomu tak není.  Ze statistik Eurostatu z 9.12.2016 mimo jiné vyplývá, že průměrný příjem v Rakousku je 3x vyšší než u nás. (Pro zajímavost v Číně jen 2x nižší než u nás.) Nyní si položíme otázku, co si může občan Rakouska a Česka pořídit za tuto částku, známe-li ještě další důležité údaje a to, že v průmyslu (průmysl, zemědělství a stavebnictví) pracuje asi 30% obyvatelstva a ve službách zbytek, to je asi 70%. Budeme vycházet z předpokladu, že to, co se vyrábí, se z velké částí vyváží prakticky do celého světa, a tudíž ceny jsou téměř všude stejné a proto závislé na výši nákladů, zatímco Služby se realizují především ve vlastní zemi a proto jsou v každé ze zemí odlišné a závislé od výše nákladů v dané zemi. (Pro upřesnění uvádím několik ze známějších služeb – opravny, holičství, obchody, zdravotní, školské, léčebné, lékárenské, pohostinství, bezpečnost, státní aparát, nájemné apod.)  Všechny tyto služby existují a přežívají, proto si musí na sebe vydělat. Jako důležité je třeba vědět, že existují jen dva původní druhy nákladů, ze kterých jsou vytvořeny všechny ceny a to 1. mzdy (a s tím spojené odvody na zdravotní a sociální zabezpečení) a 2. zisky firem (existují ještě další náklady, ale ty jsou uměle vytvořené státem a jsou to daň z přidané hodnoty, spotřební daň a jiné daně a cla, ale ty by mohly být třeba i nulové, takže žádné), ostatní náklady jsou z nich odvozeny.  Budu-li vycházet z předpokladu, že v každé zemi jsou zisky firem přiměřené vstupujícím nákladům, potom by mělo platit, že pokud je v obou zemích stejná produktivita práce, potom i ceny odpovídají výrobním nákladům, tedy mzdám a výši zisku. 

Příklad bude jednoduchý. Položíme si otázku, co si může dovolit pořídit občan Česka za průměrnou mzdu u nás, potom Rakušan za průměrný výdělek u nich a nakonec Čech, který pracuje v Rakousku, ale veškeré nákupy realizuje v Česku.

1. předpoklad -  za zboží utratí 30%, za služby 70% (to vyplývá ze struktury pracujících)

2. předpoklad - ceny zboží v EU jsou přibližně stejné, zatímco ceny za služby jsou závislé od výše průměrných mezd v jednotlivých zemích a proto hodně odlišné

3. předpoklad -  100 a 300 z příkladu dole jsou poměry průměrných mezd  

x = základ, což je průměrná hodinová mzda v Česku vyjádřená koeficientem

Základní rovnicí výdajů občanů v jednotlivých zemích je:

1. Česko: 30x + 70x = 100, z toho plyne x = 1

2. Rakousko: 30x + 70.3x = 300, z toho plyne x = 1,25

3. Čech, co pracuje v Rakousku, ale utrácí veškerý příjem jen v Česku:

30x + 70x = 300, z toho plyne x = 3

Nyní bych rád vysvětlil, co znamenají jednotlivá čísla

Čech dostane za měsíc 100, z toho utratí za zboží 30 a za služby 70 jednotek.

Rakušan dostane za měsíc 300, z toho utratí za zboží 37,5, a za služby 262,5 jednotky.

Čech si v Rakousku vydělá 300 a potom v Česku utratí 90 za zboží a 210 jednotek za služby.

Dál to komentovat nebudu, protože většině z vás ty rovnice stejně nebudou nic říkat, případní zájemci a analytici si nad tím sednou a určitě to za krátkou dobu pochopí.

Nejdůležitější závěr však z tohoto příkladu je tento:

Má-li občan Česka životní úroveň rovnou jedné (viz výše), potom občan Rakouska má tuto výši rovnou 1,25, tedy jen o 25% vyšší, i když má 3x vyšší příjem, zatímco Čech, pracující v Rakousku a utrácející jen v Česku, má tuto životní úroveň 3x vyšší než běžný Čech. Proto se nám v zahraničí tak dobře pracuje, když můžeme utrácet až potom doma. Pokud tato čísla neodpovídají skutečnosti, potom jsou někde vyšší míry zisku nebo vyšší produktivita práce nebo statistické výsledky neodpovídají skutečnosti.

Platí proto i obrácený závěr.  Lidé, kteří žijí v málo rozvinutých zemích s nízkými průměrnými příjmy a není tam válka, hlad a různé nemoci, mohou také docela slušně přežívat, protože jsou tam náklady na služby přiměřené jejich příjmům, tedy daleko nižší než jinde a proto si je mohou dovolit a tak jim zůstává i na nákup základních životních potřeb.  To ale neznamená, že si mohou dovolit koupit to, co lidé v Rakousku nebo my, ale propad by neměl být tak vysoký jak představuje poměr příjmů.