Finanční vzdělanost obyvatelstva je už dobrá, ale co taková ekonomická představivost

Tímto článkem bych navázal na diskusní příspěvky z mého asi týden starého článku s názvem „Ceny plynu a elektřiny se zvyšují …“

Pánové se tam rozhořčovali nad tím, jaké blbosti píši, když jsem napsal, že veškeré původní náklady, které vstupují do výroby a z nichž se skládá cena, jsou jen dva a to mzda a zisk firmy. Nejsou asi jediní, kterým se to nezdálo, a proto jsem rozhodl podat k tomu vysvětlení. Taková dobrá kritika není někdy na škodu.  Nejprve bych ale vysvětlil, jaký je rozdíl mezi finanční gramotností a představivostí. Finanční gramotnost mají mít lidé dobrou proto, aby je někdo, kdo jim půjčuje peníze, nějak neokradl. Říká se to jinak, ale napsal jsem to slušně. Ekonomickou představivost většina lidí nepotřebuje, ale není špatné, když ji mají, alespoň si mnohé věci, které ve společnosti probíhají, dokážou představit. K životu také nepotřebujeme vědět, jaké prvky převažují na měsíci Titanu, což je největší z měsíců planety Saturn, ale když to víme, jsme spokojeni.  O co tedy jde?

Tato kritika mě přiměla k tomu, abych se nad vším znovu zamyslel, zda to tak je. Mýlil jsem se, protože původní náklady nejsou dva (mzdy a zisk firem) ale tři. Tou třetí je náklad spekulativní a to cena pozemků. Já i můj soused postavíme vedle sebe stejný dům, ale já ho postavím za 5 milionů, zatímco on za sedm a to jen kvůli tomu, že já zdědil pozemek po rodičích, zatímco on ho musel koupit za dva miliony, takže měl smůlu, že nic nezdědil. V ceně pozemku ale není zahrnuta ani mzda, ani zisk, protože pozemek nikdo nevyrobil.  

A protože bych rád psal stručně, aby si toho lidé mohli přečíst na internetu co nejvíce, přejděme k příkladům.

Příklad č. 1. Nějaký řemeslník vyrobí lopatu, jak se říká doma, na kolenách. Na cenu dřeva a plechu nehleďte. Jeho mzda bude 75. Firma, kde je zaměstnán, lopatu prodá stavební firmě za 100. Stavební firma dá lopatu do výroby a to do spotřeby materiálu v ceně 100. Ekonom by řekl, že materiálové náklady firmy jsou 100. Já se ale ptám, jaké jsou společenské náklady? Ty jsou jiné, stále původní,  mzdy 75 a zisk firem 25 a budou se tak stále dál a dál nabalovat.

Příklad č. 2. Proč platíme bance úroky? Skoro v každé firmě tuto položku evidují, protože si půjčili peníze. A proč musíme platit úroky? Protože banky musí zaplatit budoucí náklady, to je své zaměstnance a také zaplatit náklady minulosti, to je stavby a technické vybavení bank, cenu energií na provoz a vytvořit zisk. A když půjdeme zpětně k jednotlivým dodavatelům, zjistíme, že na počátku byly všude jen dvojí náklady a to mzdy a zisk.

Příklad č. 3. Předpokládejme stav, kdy všechno ve společnosti dělají nějací roboti, kteří pracují jen na energii získanou ze slunce a větru. Ti, kdo roboty vymysleli, zkonstruovali a vlastní je, nechtějí za ně žádné peníze. Takže v celé společnosti máme roboty, jejichž mzda je nulová a vlastníky, kteří mají nulové zisky. A teď se podívejme na finanční toky vyplývající z výroby.

1. Firma, která vytěží rudu a plyn a dodá energii, bude každému fakturovat nula.

2. Těžební firma, pošle materiál do zpracovatelské firmy a na faktuře bude cena nula.

3. Dopravní firma, kde pracují také jen roboti, si vyúčtuje za přepravu nula.

4. Železárny, vyrobí plech a pošlou ho do Škodovky, jejich celkové náklady budou nula a tak bude stát i na faktuře.

5. Škodovka vyrobí auta jen za přispění robotů a dá je do prodeje. Tak hádejte za jakou cenu. Ano, trefili jste se správně. Tím, že nikde v minulosti nevznikly náklady mzdové ani zisk, tak nevznikly žádné náklady typu spotřeba materiálu, spotřeba energie, náklady na dopravu, odpisy, úroky atd.

A to je vše. Snad jsem to vysvětlil docela jasně a snad jsem tímto všem nevěřícím Tomášům otevřel oči, aby pochopili, jak to v té ekonomice funguje, když tvrdím, že prvotní nebo původní náklady jsou jen dva – mzda a zisk.