Vlci v minulosti zde byli potřební pro regulaci zvěře, dnes jsou jen společenskou přítěží

Nebudou nám ti roztomilí vlci z televizní obrazovky kromě škod na domácích zvířatech v budoucnu způsobovat ještě i jiné škody, které zatím nevidíme nebo spíše nechceme vidět?

Nedávno některá z televizních společností ukázala záběry nějaké vlčí smečky, jak se na ni chodí dívat lidé z výšky, procházejíc se po nějakém lanovém mostě. Nevím, zda to bylo někde volně v přírodě nebo někde v ZOO, ale působilo to velmi dojemně. Ono bezpečně, pěkně a příjemně působí každé setkání s jakoukoli šelmou, pokud je vás více a mezi vámi a šelmou jsou nějaké mříže nebo příkop.  

Shodou okolností jsme se nedávno vrátili se skupinou turistů z výšlapů po našich kopcích. Jednou z rána, když jsme tak vyráželi na delší túru, tak jsme potkali nějakou babičku s asi osmiletou  vnučkou a nějak jsme se dali do řeči. Ta nám mimo jiné řekla, že vnučku doprovází každý den do školy i ze školy, protože rodina bydlí na konci vesnice, trochu o samotě a asi před měsícem se v blízkosti pohyboval nějaký vlk.  Strach má tedy nejen vnučka, ale i maminka, takže se úkolu ochránce musela ujat babička, která je už na důchodu. Toto je jedna zkušenost. Vlků a vlčích smeček u nás přibývá hlavně v pohraničí, takže je jasné, že bude přibývat i případů setkání se s touto šelmou. Divím se, že se ještě neozvali žádní rodičové, kteří mají podobné zkušenosti se svými dětmi nebo učitelé, kteří o takových případech vědí nebo na dětech pozorují příznaky strachu z takových setkání. Asi se čeká na to, až se objeví nějaký dětský psycholog, který si tohoto stavu všimne a vyvolá reakci. Závěr je tedy tento: člověk nemusí být sežrán, ani napaden, jak se o vlcích traduje, ale následné trauma z nepříjemného zážitku může zanechat důsledky na celý život.

     Mně samotnému se jednou stalo, že jsem si vyjel na kole do lesa, a když jsem tam odpočíval, slyšel jsem v dáli řev nějakého vlčáka (psa). On musel být velice naštvaný, protože bez přestání řval svým hlasem a myslím si, že v okruhu jednoho km nebylo tehdy žádného živého ptáka. V žádném případě jsem neměl chuť se s ním střetnout a tak jsem sedl na kolo a ujížděl ven z lesa. Trvalo mi pak asi tři roky, než jsem se do těch končin vydal znovu.  Jedna moje známá mi zase vyprávěla svůj zážitek, že byla na kole v lese na konvalinkách, a když se vracela domů, vyplašila divočáka a ten prý asi 5 metrů od ní s ní běžel stejným směrem.  Byla dohukaná a řešila problém, zda má přidat nebo ubrat na rychlosti. To prý trvalo asi 30 vteřin, což byla pro ni věčnost. Od té doby prý už na konvalinky nešla. Takže příznivci vlků, uvědomte si, že i takové situace nastávají a budou přibývat. Občané Slovenska nejsou určitě lenivější nebo pohodlnější než Češi, ale do hor se tak nehrnou hlavně proto, že se obávají střetnutí s medvědem. A i když nás nějak přesvědčujete, že jak medvěd, tak ani vlk lidem neublíží, strach určitě nahánějí. Tak se asi stane i to, že ubude houbařů a i dětí, které se často pohybovaly v okolí stád ovci, koz a krav, tedy v přírodě, protože se o ně budou bát rodiče.

    Co se týče argumentu, že vlci jsou lékaři přírody a požírají slabé a neduživé, tak bych rád upozornil na toto. Pokud smečka loví a vidíte to i v televizi, zaměří se na nejpomalejšího a nejslabšího. Takže zdravá srna sice uteče, ale zdravé mládě nepřežije. A to je škoda. A ještě jeden argument,  který známe u lidí, ale platí zřejmě i v říši zvířat. Která březí samice donosí zdravější mládě, ta která žije v klidu a pokoji nebo ta, kterou každý třetí den nahání smečka vlků?

    Když to tedy všechno shrneme a přičteme i škody způsobené vlky na lesní zvěři a zvýšené náklady na ochranu stád, tak nejen já, ale i většina čtenářů pochopí, že vlci nám do přírody žádný velký přínos nepřinášejí. Jediný přínos, který jsem zatím zaznamenal, je ten, že se zvýšil počet osob na Ministerstvu životního prostředí a tím se snížila nezaměstnanost. A i ta je příliš nízká, protože se ví, že optimální nezaměstnanost je kolem 5 %. No a kdo potom bude zabezpečovat tu potřebnou regulaci zvěře? Myslivecká sdružení. O zvěř hlavně v zimě pečují, ale v případě potřeby musí stavy regulovat, aby se zvěř nepřemnožila.

       Bylo by proto dobré, aby se ta většina, která tento článek správně pochopí, semkla a ozvala se. Předpokládám, že dole v komentáři, se budou ozývat především oponenti těchto názorů, ale tak to v životě chodí, ti, co souhlasí, jen přikyvují a mlčí. Pokud bych vychvaloval Spartu, budou se negativně ozývat jen slávisté, pokud to bude obráceně, ozývat se budou zase sparťané. A nakonec – na kovidová opatření nadávali všichni ti, kterým se v rodině nic vážného nestalo, zatímco jejich správnost pochopili hlavně ti, kde jim někdo těžce onemocněl nebo zemřel.