Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Porovnání životní úrovně v Česku a Rakousku

17. 03. 2017 23:16:56
Rád bych porovnal životní úroveň v těchto dvou zemích a to na základě známých statistických údajů. Také jsem poznal pár rodin, které se vrátily do Česka z bohaté ciziny, protože je tam prý draho.

Je známo, že průměrné mzdy v rozvinutých zemích Evropy jsou daleko vyšší než u nás a tudíž by i životní úroveň v těchto zemích měla být o hodně vyšší. Totéž platí i obráceně, když si kladu otázku, jak mohou přežít někde lidé s příjmem, který odpovídá třeba jen jedné čtvrtině příjmu u nás. A oni přežijí. Důvodem přežití tedy není jen průměrná výše příjmů v dané zemi, ale i něco jiného. A co tím je? No přece průměrná výše cen. Pokud si vezmete informace o spotřebních koších v jednotlivých zemích, dozvíte se, že ceny např. v Rakousku jsou jen o 10% vyšší než u nás, z čehož by vyplynulo, že se tam lidem žije téměř 3x lépe než u nás, ale ono tomu tak není. Ze statistik Eurostatu z 9.12.2016 mimo jiné vyplývá, že průměrný příjem v Rakousku je 3x vyšší než u nás. (Pro zajímavost v Číně jen 2x nižší než u nás.) Nyní si položíme otázku, co si může občan Rakouska a Česka pořídit za tuto částku, známe-li ještě další důležité údaje a to, že v průmyslu (průmysl, zemědělství a stavebnictví) pracuje asi 30% obyvatelstva a ve službách zbytek, to je asi 70%. Budeme vycházet z předpokladu, že to, co se vyrábí, se z velké částí vyváží prakticky do celého světa, a tudíž ceny jsou téměř všude stejné a proto závislé na výši nákladů, zatímco Služby se realizují především ve vlastní zemi a proto jsou v každé ze zemí odlišné a závislé od výše nákladů v dané zemi. (Pro upřesnění uvádím několik ze známějších služeb – opravny, holičství, obchody, zdravotní, školské, léčebné, lékárenské, pohostinství, bezpečnost, státní aparát, nájemné apod.) Všechny tyto služby existují a přežívají, proto si musí na sebe vydělat. A protože existují jen dva druhy nákladů, ze kterých jsou vytvořeny všechny ceny a to 1. mzdy (a s tím spojené odvody na zdravotní a sociální zabezpečení) a 2. zisky firem (existují ještě další náklady, ale ty jsou uměle vytvořené státem a jsou to daň z přidané hodnoty, spotřební daň a jiné daně a cla, ale ty by mohly být třeba i nulové, takže žádné). Budu-li vycházet z předpokladu, že v každé zemi jsou zisky firem přiměřené nákladům, potom by mělo platit, že pokud je v obou státech stejná produktivita práce, potom i ceny odpovídají výrobním nákladům, tedy mzdám a výši zisku. Jak jsem už uvedl, ceny zboží se na trhu v rámci Evropy téměř sjednotí, zatímco ceny služeb platí jen pro danou zemi, protože Služby jako takové se moc nevyváží a proto jsou v jednotlivých zemích velmi odlišné. To je také jeden z hlavních důvodů, proč se mnoho rodin vrací zpět do Česka.

Příklad bude jednoduchý. Položíme si otázku, co si může dovolit pořídit občan Česka za průměrnou mzdu u nás, potom Rakušan za průměrný výdělek u nich a nakonec Čech, který pracuje v Rakousku, ale veškeré nákupy realizuje v Česku.

1. předpoklad - za zboží utratí 30%, za služby 70% (to vyplývá ze struktury pracujících)

2. předpoklad - ceny zboží v EU jsou přibližně stejné, zatímco ceny za služby jsou závislé od výše průměrných mezd v jednotlivých zemích a proto hodně odlišné

3. předpoklad - 100 a 300 z příkladu dole jsou poměry průměrných mezd

x = základ, což je průměrná hodinová mzda v Česku vyjádřená koeficientem

Základní rovnicí výdajů občanů v jednotlivých zemích je:

1. Česko: 30x + 70x = 100, z toho plyne x = 1

2. Rakousko: 30x + 70.3x = 300, z toho plyne x = 1,25

3. Čech, co pracuje v Rakousku, ale utrácí veškerý příjem jen v Česku:

30x + 70x = 300, z toho plyne x = 3

Nyní bych rád vysvětlil, co znamenají jednotlivá čísla

Čech dostane za měsíc 100, z toho utratí za zboží 30 a za služby 70 jednotek.

Rakušan dostane za měsíc 300, z toho utratí za zboží 37,5, a za služby 262,5 jednotky.

Čech si v Rakousku vydělá 300 a potom v Česku utratí 90 za zboží a 210 jednotek za služby.

Dál to komentovat nebudu, protože většině z vás ty rovnice stejně nebudou nic říkat, případní zájemci a analytici si nad tím sednou a určitě to za krátkou dobu pochopí.

Nejdůležitější závěr však z tohoto příkladu je tento:

Má-li občan Česka životní úroveň rovnou jedné (viz výše), potom občan Rakouska má tuto výši rovnou 1,25, tedy jen o 25% vyšší, i když má 3x vyšší příjem, zatímco Čech, pracující v Rakousku a utrácející jen v Česku, má tuto životní úroveň 3x vyšší než běžný Čech. Proto se nám v zahraničí tak dobře pracuje, když můžeme utrácet až potom doma. Pokud tato čísla neodpovídají skutečnosti, potom jsou někde vyšší míry zisku nebo nižší produktivita práce nebo statistické výsledky neodpovídají skutečnosti.

Platí proto i obrácený závěr. Lidé, kteří žijí v málo rozvinutých zemích s nízkými průměrnými příjmy a není tam válka, hlad a různé nemoci, mohou také docela slušně přežívat, protože jsou tam náklady na služby přiměřené jejich příjmům, tedy daleko nižší než jinde a proto si je mohou dovolit a tak jim zůstává i na nákup základních životních potřeb. To ale neznamená, že si mohou dovolit koupit to, co lidé v Rakousku nebo my, ale propad by neměl být tak vysoký jak představuje poměr příjmů.

Autor: Jan Lunga | pátek 17.3.2017 23:16 | karma článku: 39.33 | přečteno: 17020x

Další články blogera

Jan Lunga

Proč se ti Rusové na hranicích s Ukrajinou tak urputně brání?

Také je vám konflikt, který vznikl na hranicích Ruska a Ukrajiny nepříjemný? Ano? Tak potom jsme na stejné lodi. Dost jsem o tom přemýšlel, ale až teprve v poslední době tomu začínám trochu rozumět, aniž bych byl nějaký Putinovec.

24.3.2017 v 17:49 | Karma článku: 35.92 | Přečteno: 2015 | Diskuse

Jan Lunga

Co si myslím o islámu a muslimech?

Dovolím se předložit kratší zamyšlení nad tím, proč islám prochází určitou vnitřní historickou krizí.

21.3.2017 v 0:07 | Karma článku: 12.98 | Přečteno: 1056 | Diskuse

Jan Lunga

Co si myslím o Evropské unii

Krátké zamyšlení nad věcmi, které se moc neříkají nebo nechtějí říkat a potom to dopadne jako v Americe s volbami, kdy vyhraje někdo, kdo vyhrát neměl.

28.2.2017 v 10:38 | Karma článku: 13.12 | Přečteno: 1604 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Eva Kislingerová

Praha se nemusí konce devizových intervencí bát

Jeden hot a druhý čehý, je název filmu s nezapomenutelnými Lousiem de Funés a Annie Girardotovou, který lze použít v souvislosti se zahájením devizových intervencí ze strany ČNB v neprospěch síly české koruny.

30.3.2017 v 20:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 75 | Diskuse

Ivana Haslingerová

Který ministr financí nejvíc zadlužil ČR? - 50 největších kauz loupežníků

Bezkonkurenčně nejvíce, 667 miliardami Kč!, zadlužil zemi (za vlád Topolánka a Nečase) Miroslav Kalousek, zatímco Ivan Kočárník oddlužil (za vlády Václava Klause) komunismem zdevastovanou republiku 100 miliardami Kč.

30.3.2017 v 12:38 | Karma článku: 19.52 | Přečteno: 639 | Diskuse

Milan Urban

Kam dál?

Český průmysl dosáhnul horní hranice svých možností. V tuto chvíli je jeho další růst možný v podstatě jenom díky zvýšení produktivity, novým investicím a poměrně výrazné restrukturalizaci.

29.3.2017 v 12:27 | Karma článku: 6.20 | Přečteno: 280 | Diskuse

Stisk

Slovensku euro pomohlo, Česko o euro nemá záujem

Slovensko v roku 2009 vstúpilo do eurozóny a v súčasnosti sa v tejto krajine platí eurom už osem rokov. Česká republika sa prijatiu spoločnej európskej meny dlhodobo bráni.

28.3.2017 v 15:08 | Karma článku: 12.89 | Přečteno: 851 | Diskuse

Pavel Makovec

„Světlá“ ale spíše temná budoucnost českého státního školství

Nejen dnes, kdy slavíme Den učitelů (u nás spíše Den učitelek), ale v poslední době se téměř každý den objevuje ve všech sdělovacích prostředcích, od těch tištěných přes rozhlas a televizi až po internetové, problematika školství.

28.3.2017 v 14:13 | Karma článku: 19.03 | Přečteno: 553 | Diskuse
Počet článků 65 Celková karma 25.34 Průměrná čtenost 1486

Je mi 61 let, ekonom, Hodonín. Ve volných chvílích se věnuji různým analýzám ať ekonomickým, sportovním, ale i společenským. Mým cílem není jen kritizovat, ale především hledat cesty, jak z toho ven.

lunga.jan@gmail.com

 

Seznam rubrik

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.