Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poznatky z firmy AVX Bzenec

20. 04. 2016 7:57:33
Firma patří k těm novějším. Zaměstnává asi 700 zaměstnanců, takže se dá říci, že snížila nezaměstnanost na Hodonínsku o 700 osob, což je velmi pozitivní přínos, který uvítal především Úřad práce.

Firma je také pro okolí příkladem svým přístupem ke starším věkovým kategoriím osob, které ve velkém počtu zaměstnává. Vyrábí součástky pro automobilový průmysl. Samotná práce patří ke středně těžkým z hlediska náročnosti, stereotypu a hlučnosti prostředí. Firma má zahraniční vlastníky. V důsledku zvýšených investičních nákladů a tak jako v mnoha oblastech lidské činnosti, kde pracují převážně ženy, tak i zde se bohužel projevila tendence minimalizovat mzdové náklady. Proto i mzdy do určité míry pokulhávají v souvislosti s náročností vykonávané práce v porovnání s průměrnými mzdami v republice. Dovolím si proto uvést určitý matematický postup, který by se měl všeobecně uplatňovat při stanovení dolní hranice minimální mzdy na různých pracovištích.

Minimální mzda k 1.1.2016 stanovená vládou je 9900 Kč. Je logické, že takovou mzdu by měli pobírat ti, kteří vykonávají nenáročné a jednoduché práce, to je takoví, kteří na něco dohlížejí, občas zkontrolují resp. jednodušší pracovní činnost nevykonávají po celou pracovní dobu. Ti, co vykonávají práce fyzicky náročné, bez možnosti odpočinku, v časové tísni, ve ztíženém pracovním prostředí, to je hluku, špatně klimatizovaném prostředí, v nepřetržitém provozu, dvanáctihodinových směnách a jiných podmínkách, by měli mít už v základní mzdě zohledněné tyto pro práci zhoršující podmínky. Budeme-li vycházet z faktu, že průměrná mzda v ČR je dnes na úrovni 28 tisíc korun, potom základní mzda dělníků, moderně se říká operátorů, by se měla pohybovat na úrovni:

Minimální mzda 9900 a příplatek za: nepřetržitý provoz 1000 Kč, dvanáctihodinové směny 1000 Kč, hlučnost 1000 Kč, fyzicky náročnou práci 2000 až 3000 Kč. Počítám-li dobře, mělo by se jednat o částku kolem 15 tisíc korun. Ani toto není bůhví co, ale připočteme-li k tomu ještě příplatky za práci v noci, o víkendech, případně přesčasy, které by ale měly odpovídat Zákoníku práce, potom by se člověk už mohl cítit docela dobře při pohledu na výplatní pásku nebo svůj účet. Převedeme-li základní částku na hodinovou mzdu a budeme-li vycházet z měsíčního fondu pracovní doby, který je v takovém provozu kolem 165 hodin, potom dolní hranice hodinové mzdy bez příplatků se musí pohybovat na úrovni 90 korun.

Co stojí ještě za zamyšlení?

Když průměrná mzda pracovníků Škody Mladá Boleslav má být asi 36 tisíc korun a ti lidé nedělají o mnoho náročnější práci než v Bzenci a podobných firmách, které jsou jejich dodavateli, proč mají být tito pracovníci tak znevýhodněni proto pracovníkům Škodovky? Zneužívá ona, případně jiní koncoví výrobci svého postavení a diktuje svým dodavatelům tvrdé cenové podmínky dodávek? Měl by se nad tím někdo zamyslet.

Dvanáctihodinová pracovní doba. Naši pradědové si před více než 100 lety vybojovali osmihodinovou pracovní dobu, to je dobu, kdy by se lidé kromě práce a spánku mohli věnovat také rodině, případně jiným osobním zájmům. Bohužel podnikatelské zájmy přivedli nám sem i jiné pracovní podmínky. Kdo to nevyzkoušel, neví, o čem píši, kdo tak pracuje, nemusím mu to vysvětlovat. Je to hazard s lidským zdravím, lidskou psychikou, jedinečný základ pro narušení původně dobrých rodinných nebo mezilidských vztahů. Tak, jak se zatím šeptem mluví o zakázání práce v noci v celé EU (budou samozřejmě výjimky, kde to nejde), tak se brzy začne mluvit, psát a analyzovat práce dvanáctihodinových směn a snad se brzy stanoví nějaké pravidlo, které bude říkat, že mezi dvěma směnami musí mít pracovník více volného času, než kolik ho stráví na pracovišti. A protože žádné jedenácti ani desetihodinové směny nepřicházejí pro nepřetržitý provoz do úvahy, prosadí se znovu návrat k osmihodinovým směnám. Jen tak budou lidé schopni v práci dlouhodobě vydržet bez nějaké újmy na zdraví. Doufám, že to bude brzy.

Zvýšená práceneschopnost. Pokud chybí lidé na pracovišti, zákonitě přijde ke snížené produkci a neplnění plánovaných úkolů. Na zvýšenou práceneschopnost má jistě vliv více faktorů a jedním z tzv. spekulativních je i výše mzdy. Čím nižší mzdy, tím více marodů, protože se jim příliš nevyplatí chodit do práce. Zvýšená nemocnost může být také opodstatněná, je to důsledek lidské přepracovanosti, a proto jsou lidé nejen unaveni, ale často i skutečně nemocní. Proč? Nižší mzdy nutí lidi chodit na přesčasy, někdy to může být až 48 hodin za měsíc a to se musí někde projevit, čímž nemyslím na výplatní pásce. Místo toho, aby lidé byli doma a odpočívali, chodí do práce ne z pocitu zájmu a potřeby, ale z ekonomických důvodů, což připomíná doby minulé.

Pevně věřím, že podobně jako ve finančnictví, kde snížením daňové sazby došli k celkovému navýšení objemu odvedených daní, přijde se všeobecně k závěru, že postupným navyšováním základů mezd a pohyblivé složky a případné úpravy pracovní doby se přijde k vyšší efektivnosti firmy a tedy i ziskovosti.

Autor: Jan Lunga | středa 20.4.2016 7:57 | karma článku: 38.11 | přečteno: 10200x

Další články blogera

Jan Lunga

Proč se ti Rusové na hranicích s Ukrajinou tak urputně brání?

Také je vám konflikt, který vznikl na hranicích Ruska a Ukrajiny nepříjemný? Ano? Tak potom jsme na stejné lodi. Dost jsem o tom přemýšlel, ale až teprve v poslední době tomu začínám trochu rozumět, aniž bych byl nějaký Putinovec.

24.3.2017 v 17:49 | Karma článku: 35.92 | Přečteno: 2015 | Diskuse

Jan Lunga

Co si myslím o islámu a muslimech?

Dovolím se předložit kratší zamyšlení nad tím, proč islám prochází určitou vnitřní historickou krizí.

21.3.2017 v 0:07 | Karma článku: 12.98 | Přečteno: 1056 | Diskuse

Jan Lunga

Porovnání životní úrovně v Česku a Rakousku

Rád bych porovnal životní úroveň v těchto dvou zemích a to na základě známých statistických údajů. Také jsem poznal pár rodin, které se vrátily do Česka z bohaté ciziny, protože je tam prý draho.

17.3.2017 v 23:16 | Karma článku: 39.33 | Přečteno: 17020 | Diskuse

Jan Lunga

Co si myslím o Evropské unii

Krátké zamyšlení nad věcmi, které se moc neříkají nebo nechtějí říkat a potom to dopadne jako v Americe s volbami, kdy vyhraje někdo, kdo vyhrát neměl.

28.2.2017 v 10:38 | Karma článku: 13.12 | Přečteno: 1604 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Eva Kislingerová

Praha se nemusí konce devizových intervencí bát

Jeden hot a druhý čehý, je název filmu s nezapomenutelnými Lousiem de Funés a Annie Girardotovou, který lze použít v souvislosti se zahájením devizových intervencí ze strany ČNB v neprospěch síly české koruny.

30.3.2017 v 20:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 75 | Diskuse

Ivana Haslingerová

Který ministr financí nejvíc zadlužil ČR? - 50 největších kauz loupežníků

Bezkonkurenčně nejvíce, 667 miliardami Kč!, zadlužil zemi (za vlád Topolánka a Nečase) Miroslav Kalousek, zatímco Ivan Kočárník oddlužil (za vlády Václava Klause) komunismem zdevastovanou republiku 100 miliardami Kč.

30.3.2017 v 12:38 | Karma článku: 19.52 | Přečteno: 639 | Diskuse

Milan Urban

Kam dál?

Český průmysl dosáhnul horní hranice svých možností. V tuto chvíli je jeho další růst možný v podstatě jenom díky zvýšení produktivity, novým investicím a poměrně výrazné restrukturalizaci.

29.3.2017 v 12:27 | Karma článku: 6.20 | Přečteno: 280 | Diskuse

Stisk

Slovensku euro pomohlo, Česko o euro nemá záujem

Slovensko v roku 2009 vstúpilo do eurozóny a v súčasnosti sa v tejto krajine platí eurom už osem rokov. Česká republika sa prijatiu spoločnej európskej meny dlhodobo bráni.

28.3.2017 v 15:08 | Karma článku: 12.89 | Přečteno: 851 | Diskuse

Pavel Makovec

„Světlá“ ale spíše temná budoucnost českého státního školství

Nejen dnes, kdy slavíme Den učitelů (u nás spíše Den učitelek), ale v poslední době se téměř každý den objevuje ve všech sdělovacích prostředcích, od těch tištěných přes rozhlas a televizi až po internetové, problematika školství.

28.3.2017 v 14:13 | Karma článku: 19.03 | Přečteno: 553 | Diskuse
Počet článků 65 Celková karma 25.34 Průměrná čtenost 1486

Je mi 61 let, ekonom, Hodonín. Ve volných chvílích se věnuji různým analýzám ať ekonomickým, sportovním, ale i společenským. Mým cílem není jen kritizovat, ale především hledat cesty, jak z toho ven.

lunga.jan@gmail.com

 

Seznam rubrik

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.